
Včera jsem opět zkoušel štěstí a svou výkonnost, když jsem startoval v belgickém Zonenbeke. Bohužel ani to štěstíčko, a ani ta výkonnost nebyly, tak jak bych si představoval.
Pořadatelé nám připravili krásnou, členitou trať v prostředí městském parku. Trať byla sice krásná, ale spíše pro diváky, 8O% trati tvořily velmi bahnité pasáže, které při závodě díky silnému větru vysychaly. A bláto se začínalo více a více nabalovat na kolo. Protože nebylo zdvojené depo, většina závodníků, kteří měli k dispozici pouze dvě kola měnily každé kolo. Ti, kteří měli kola 3, což je většinou úplná špička měnily každé kolo 2x.
Povedl se mi start. Do terénu jsem najel zhruba na třetím místě, ale v první bahnité pasáži jsme se zamotali a propadl jsem se cca na 8 příčku. Kde jsem se držel zhruba dvě kola. Ve třetím kole mne opustilo štěstíčko a roznýtoval se mi řetěz, na němž jsem absolvoval skoro celý okruh a tím ztratil asi 10 pozic. Když jsem kolo vyměnil, dokázal jsem svou pozici o pár příček vylepšit, ale ne na dlouho. Zhruba okolo 40 minuty mi začaly docházet sily a začal jsem se znovu propadat. Komu nedocházelo, byl B. Wellens, který svou spanilou jízdou stylem „start – cíl“ s luxusním náskokem zhruba 2minut na druhého Svena VanTorenthouta mne v posledním okruhu dostihl. Závod jsem se ztrátou jednoho okruhu dokončil zhruba na 17.místě.