Rozhovor se Zlámou na MTBS.cz

Martine, po dvou letech se vracíš k profesionálnímu závodění, pár cyklokrosových závodů v Belgii už máš i za sebou. Těšil jsi se až tahle chvíle přijde? 

Určitě jsem se těšil, ale zároveň jsem se toho prvního závodu velmi obával. Neměl jsem žádné srovnání jak na tom jsem fyzicky a netušil jsem, kam mne to po startu prskne. Když to po startu celkem šlo, nervozita za mne spadla a já si ten závod začal velmi užívat.  

Které ze svých působení si myslíš, že ti dalo nejvíce a proč? Byly to Budějovice, Tábor, nebo Author Praha? 

Řekl bych, že z každého působení jsem si odnesl něco. V Budějovicích mě naučili, co to vlastně cyklistika je, kolik času mě to bude v budoucnu stát a dali mi směr, kterým jsem se posléze ubíral. V Táboře jsem se začal specializovat na cyklokros, a to byl i můj důvod přestupu. Tím, že jsme měli skvělou partu a pořád jsme závodili mezi sebou, šla naše výkonnost nahoru. A já se tak dostal do reprezentace. No a v Authoru jsem poznal opravdové profesionální podmínky, které mohou být sportovci poskytnuty. 

Přemýšlel jsi někdy nad tím, proč u tebe ze všech těch disciplín vyhrál zrovna cyklokros? 

V podstatě ani ne. Myslím, že to tak nějak vykrystalizovalo samo. V žákovských kategoriích jsme jezdily vše, abychom byli všestranní. Zkoušeli jsem samozřejmě silnici, cyklokros ale i dráhu. Časem i horská kola, ale ta byla teprve v plenkách. Možná tím, co rozhodlo, že jsem zvolil cyklokros bylo to, že jsem v mladších žácích vyhrál celkově Český  cyklokrosový pohár.  

Co patří k nejhezčím okamžikům, které jsi na kole zažil? Je to zisk titulu mistra Evropy? Můžeš nám trochu přiblížit jaký je to pocit stát na pódiu s tou medailí na krku? 

Určitě je vyhrát Mistrovství Evropy jeden z mých nejkrásnějších zážitků. Hodně tomu pomohl fakt, že to bylo v Táboře na trati, kterou dobře znám, před zraky mých kamarádů a přátel, kteří fandili a hnali mě dopředu. Pocity jsou to smíšené, úleva, naplnění, radostná euforie. Vzpomínám si, že se mi klepaly kolena a když hráli hymnu, pletla se mi slova. Stát na nejvyšším stupni při důležitém závodě je krásný zážitek, přál bych ho každému, proto se přece závodí. Vedle toho si ale také hodně považuji bronzové medaile z MS ve francouzském Pont-Chatoe, kde jsem neměl již takovou formu jako na ME. I přesto se mi podařilo v posledních pár set metrech posunout ze šestého místa na medailovou pozici. Byl to moc těžký závod a vím, že jsem tam nechal opravdu vše. 

Tým sportful.cenytisku.cz tvým příchodem velmi posiluje - co pro tebe bude prioritou? Horská kola nebo cyklokros? Nebo se dá obojí skloubit dohromady?  

Doufám, že budu posilou, každopádně se o to pokusím. Prioritou pro mne i nadále zůstane cyklokros. A jaké to bude skloubení horských kol a cyklokrosu ukáže až čas. Já si myslím že to určitě půjde. Skvělým důkazem je třeba Thomas Frischknecht. 

Ano, ten kombinuje navíc i XC a maratony. Na jakých závodech horských kol tě budeme moci potkávat? Plánuješ maratony jak je v týmu zvykem nebo kratší závody KPŽ apod.?  

Co se týče závodů, tak úplně jasno ještě nemám. Určité požadavky na to, kde mám startovat bude mít tým, ale vše se asi uvidí časem, podle toho jak a v čem obstojím. Já osobně bych preferoval závody kratší a rychlejší, rád bych zkusil i cross country. A určitě, i když v rámci tréninku, mne budete moci vidět na plzeňské Lopatárně. 

Máš nějaký svůj oblíbený tréninkový okruh nebo lokalitu, kterou bys čtenářům mohl doporučit? 

Vyloženě oblíbený okruh nemám. Trénuji často a již dlouho, vše se časem omrzí. Mám ale rád, když je krásné počasí, do 25 stupňů a nefouká. Rád se vracím z Táborska do okolí Českých Budějovic, kde jsem trénovat začínal. A kdybych měl něco doporučit tak určitě italské Livigno, tam se i při trénincích dělá 100% cyklistika.  

Cyklistika je ti určitě velkým koníčkem, čemu dalšímu se věnuješ a dělá ti radost? 

Cyklistika pro mne není jen koníček, ale životní styl. Zabírá mi spoustu času a tak na ostatní záliby moc nezbývá. Když zbude, aktivně odpočívám, mám rád kino s českými filmy a poslední dobou zkouším airbrush. 

Osobně jsem zaregistroval airbrush na tahačích a vytuningovaných autech.... jak jsi se dostal k airbrushi ty? 

K airbrushi jsem se dostal díky značce PRODOLI. Ta se mu věnuje na svých rámech a komponentech. Majitelem firmy je Radek Dolejší, můj zachránce. Myslím, že s klidem mohu říct, že kdyby jej nebylo, asi bych nemohl dál závodit.  Radek mi věří, že jsem schopen zase něco dokázat. Cyklistiku má v srdci a někdy mám pocit, že se celý rozdá. Stali jsem se velkými přáteli. Podobně jej myslím vnímá i Ivan Rybařík, kterého také kdysi „zachránil“. 

Můžeš prozradit v čem airbrush vlastně spočívá? Jak takový výtvor vzniká? 

Je to v podstatě umělecká technika. Vše spočívá v nanášení a vrstvení barev pomocí malinké pistole. Výtvor vzniká pomalu, a postup musí být velmi promyšlený.  Nejnáročnější na čas je příprava, a to jak plochy na kterou se stříká tak i potřebných přípravků a pomůcek.  

Podílíš se nějakým způsobem na designu rámů Prodoli? Nástřik svého cyklokrosového speciálu sis vytvořil sám?  

Občas jsem něco nastříkal v průběhu léta, kdy jsou dny dlouhé a práce bylo mnoho. Ale teď se opět naplno věnuji tréninku. No a má kola jsem si dělal sám, chtěl jsem aby na prví pohled zaujaly. Což myslím, že se celkem povedlo, ale dnes bych je udělal úplně jinak. 

Jakou budoucnost airbrushe v cykloproduktech předpovídáš? 

Airbrush je v cyklistice celkem častý, většinou v kombinaci s vodotiskem či nálepkou. 

V Prodoli je však vše 100% airbrush. Děláme na kola různé motivy a obrázky. Zákazník si v podstatě může design dotvořit sám. Je možné na kolo nastříkat skoro cokoliv jen se to musí udělat tak, aby to mělo hlavu a patu. Již jsme na ně dělali i prasátka pro řezníka či kovářskou výheň. Sudička nejsem, leč firmě Prodoli bych přál velikou až velkolepou budoucnost, protože vím jak velké úsilí všichni ve firmě vyvíjí aby se dařilo. 

Jak daleko jsou tvé myšlenky na studium FTVS? Co by jsi chtěl přesně dělat? 

Jak daleko? Zvažuji a zvažuji. Uvědomuji si že jednou s aktivní cyklistikou nadobro skončím a bude to v době, kdy se něco učit, již bude moc těžké. Mít FTVS by mi hodně pomohlo zapojit se do další životní etapy. Ať už v roli trenéra či managera. Jenže nyní jsem cyklista. To zabírá mnoho času a musí se to dělat opravdu pořádně, jinak ničeho pořádného nedosáhnete. 

Vstupuješ do sezóny 2008 s nějakými plány a cíly (nejen sportovními)? 

Chtěl bych se cyklistikou po dlouhé době zase bavit a užívat si závody a vše co k nim patří. Plány a cíle jsou jasné. Chtěl bych se opět propracovat do cyklokrosové reprezentace a pokusit se navázat na mé dosavadní úspěchy.